O nás

Na začátku pracovního života působil Jiří jako konzultant v malé české i velké mezinárodní firmě. Jelikož vnímá výzvy jako základní stavební kameny růstu, tak se po pár letech přesunul na zahraniční misi do Namibie a poté do Pákistánu, kde několik let budoval kapacity místních organizací a realizoval několik projektů. Po návratu do Čech působil pět let jako ředitel hospice v Čerčanech. Aktuálně je ředitelem Institutu Pallium.

Po jedenácti letech ve veřejné správě se v roce 2014 začala jako projektová koordinátorka věnovat dětské paliativní péči. Eva se podílela na přípravě první Konference dětské paliativní péče a následně jako tajemnice Sekce dětské paliativní péče organizačně zajišťovala realizaci prvních kurzů v této oblasti. Věnuje se rozvoji vzdělávání a organizaci odborných akcí také v rámci činnosti v Institutu Pallium.
Součástí Eviny práce je také komunikace důležitých témat, která péče o vážně nemocné děti a jejich rodiny přináší, směrem k širší odborné i laické veřejnosti.

Je psychoterapeutkou a právničkou, která se dlouhodobě věnuje problematice dětské paliativní péče – jak v rámci přímé péče o děti a jejich rodiny ve Fakultní nemocnici Motol, tak na systémové úrovni při rozvoji zdravotních a sociálních služeb.
Hanka se podílela na tvorbě Koncepce péče o děti se závažnou život limitující a ohrožující diagnózou. Věnuje se rovněž oblasti zdravotnického práva. Je laureátkou ocenění České společnosti paliativní medicíny za významný přínos paliativní péči v České republice.

V sociální oblasti začal pracovat v roce 1990, a to s lidmi propuštěnými po amnestii. V průběhu let působil Petr na různých pracovních pozicích. V posledním období působil jako oblastní ředitel sociálních služeb. Aktivně působí při mimořádných událostech jak u nás, tak v zahraničí. Již několik let se věnuje psychoterapeutické praxi.
Tuto praxi rozšířil Petr i na práci v mobilním hospici, kde pracuje s rodinami s vážně nemocným dítětem a doprovází tyto rodiny po ztrátě. Vede skupinu pozůstalých rodičů.

Působila jak u lůžka nemocného, tak v terénní zdravotní službě. Poté Magda vystudovala sociální práci a od roku 2005 začala působit v sociálních službách. Pracovala s různými cílovými skupinami od pozice pracovníka v sociálních službách až po vedoucí pozice. Má zkušenosti nejen s vedením registrovaných sociálních služeb, ale i s projektovým řízením. Magda se aktivně zapojuje jako dobrovolník při pomoci v oblastech zasažených živelnými pohromami, zúčastnila se humanitární pomoci na Ukrajině.

Pracuje jako lékařka na novorozeneckém oddělení, kde se poprvé setkala s paliativní péčí. Právě tam se Veronice naskytla příležitost stát se součástí dětského týmu v mobilním hospici. V paliativní medicíně objevila to, co jí jinde chybělo — otevřenost, individuální přístup k pacientovi a obrovskou smysluplnost. Odměnou za její práci je pocit naplnění a vděčnost, kterou jí přinášejí setkání nejen s pacienty, ale i s jejich blízkými, se kterými může sdílet jejich nelehký osud.

Vzděláním je sociální antropolog a sociolog, a proto část své profesní kariéry strávil na akademické půdě, kde se i v zahraničí věnoval výzkumu sociálních nerovností. Poslední roky se Michal pohybuje v prostředí sociálních služeb, kde se v rámci pokroku a rozvoje i nadále snaží využívat a aplikovat metody sociálního výzkumu.

Sociální pracovnice a projektová koordinátorka v oblasti perinatální a dětské paliativní péče. Několik let Kristýna působila v sociální oblasti ve Velké Británii, kde se mimo jiné specializovala na End of Life Care. Má dvacetileté zkušenosti s projektovým řízením a s koordinací různorodých iniciativ — od HR a CSR politik ve světě finančních korporací po podporu demokracie a lidských práv v zemích bývalého SSSR v rámci Nadace Forum 2000. Kristýna se také věnovala integraci uprchlických dětí do české společnosti a koordinovala aktivity dobrovolnické organizace zaměřené na jejich podporu. V současnosti se dále vzdělává v oblasti Perinatal Mental Health ve Velké Británii.

Do týmu Pallia přišla po třech letech práce na komunikaci filantropických projektů rodiny významného českého filantropa. Během své více než dvacetileté kariéry v oblasti komunikace a PR si Monika vyzkoušela práci jak v agenturním prostředí, tak ve velkých mezinárodních brandech i významných lokálních firmách v různých odvětvích. Kromě samotné komunikace se podílela na organizaci řady společenských, kulturních a charitativních projektů a zodpovídala rovněž za aktivity v oblasti CSR.

Výzkumná pracovnice a všeobecná sestra, vystudovala obor řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích na FHS UK a nyní dokončuje doktorandské studium paliativní péče na Lancaster University v Anglii. Výzkumu v paliativní péči se Kristýna věnuje dlouhodobě. Ve své výzkumné práci se zaměřuje především na dětskou paliativní péči a kvalitativní výzkum. Působila také jako členka výboru Sekce dětské paliativní péče ČSPM ČLS JEP a v roce 2017 získala stipendium NF Avast.

Pracovala jako copywriterka a office managerka. Napsala a nakreslila dvě dětské knížky. Jedna z nich, Když někdo umře, Sešit pro děti, kterým zemřel blízký člověk, je určena menším dětem, které procházejí ztrátou blízkého člověka a vydala ji Cesta domů.
Eliška spravuje v Institutu Pallium sociální sítě, podílí se na tvorbě obsahu a dělá back-office. Ráda se věnuje kreativním činnostem a komunikaci či zpracování tabuizovaných a těžkých témat.

Vystudovala teoretickou pedagogiku na FFUK a pracovala jako koordinátorka paliativní péče v nemocnici na Vinohradech. Působila 5 let v Centru paliativní péče, kde se zabývala vzděláváním, administrativní podporou výzkumů i organizací celostátních konferencí. Alžběta je lektorkou v organizaci Magdaléna o.p.s., věnuje se vzdělávání pedagogů a realizaci programů primární a selektivní prevence na školách. V Institutu Pallium se zaměřuje na rozvoj a organizaci vzdělávacích aktivit.

Pediatr, klinický etik. Studoval medicínu, teologii, lékařské etiky a teologické etiky v Brně, Praze, Vídni a Bochumi (International Visiting Fellowship in Medical Ethics). Jaromír jako jediný v ČR získal kvalifikaci etický poradce, koordinátor a trenér v etickém poradenství z Akademie für Ethik in der Medizin v Göttingenu. Absolvoval kurzy etického poradenství v Hannoveru.
Jaromír je také členem len European Clinical Ethics Network, zakladatelem a koordinátorem etického poradenství ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Věnuje se zavádění etického poradenství v České republice (organizace kurzů etického poradenství). Dalším Jaromírovým odborným tématem jsou dříve vyslovená přání a zástupné rozhodování. Je též členem Sekce pro dětskou paliativní péči při ČSPM, člen Etické komise Ministerstva zdravotnictví ČR a člen paliativního a podpůrného týmu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Pracuje jako kmenová lékařka v mobilním hospici Cesta domů. V roce 2018 Katarína atestovala ze všeobecné praktického lékařství a v roce 2022 z paliativní medicíny. V rámci multidisciplinárního týmu pečuje o dospělé i dětské pacienty v závěru života. Věnuje se také vzdělávání mediků i lékařů v oboru paliativní medicína. Katarína je spoluzakladatelkou organizace Zlatá rybka, která plní přání vážně nemocným dětem a Nadace Rodiny Vlčkových, jejímž cílem je podpořit rozvoj dětské paliativní péče v České republice, mimo jiné i vybudováním dětského lůžkového hospice.

Vystudovala obor vychovatelství na SPgŠ Prachatice a speciální pedagogiku na FTVS UK Praha. Pracovala jak ve školství, tak v sociálních službách s dětmi, dospívajícími i dospělými se širokým spektrem postižení. Irena se specializuje na muzikoterapii, alternativní a augmentativní komunikační systémy (AAK), ranou péči a práci s rodinou.
Na základě praktických zkušeností se stala v roce 2002 spoluzakladatelkou občanského sdružení Kaňka v Táboře, později Základní školy a Mateřské školy a poskytovatele sociálních služeb, Kaňka o.p.s., které je zřizovatelem poskytovatele sociálních služeb – Centra Kaňka – raná péče, osobní asistence a denní stacionáře, škol dle §16 a integrovaných volnočasových aktivit, kde působí jako ředitelka společnosti, terapeutka a speciální pedagožka doposud. Od roku 2009 je Irena víceprezidentkou pro Ambulantní služby APSS ČR a lektorka seminářů AAK.

Původní profesí je novinář (Svobodné slovo, Lidové noviny, Týden, BBC), v minulosti Vladimír pracoval také jako promotér muzikálových produkcí nebo manažer banky. Více než dvacet let působí jako poradce v oboru public relations. Je spolumajitelem komunikační skupiny Bison & Rose působící na českém a slovenském trhu a vydavatelem oborového týdeníku Marketing & Media. Vladimír se specializuje na korporátní komunikaci, finanční a litigační PR, krizovou komunikaci a na projekty CSR a ESG.
Dlouhodobě pracuje ve vedení profesní asociace APRA, několik let stojí v čele jako její předseda, v současnosti vede Etickou a smírčí komisi této asociace. Vyučuje public relations na Metropolitní univerzitě v Praze a na VŠE. Vladimír je programovým ředitelem  oborové konference pro marketing, komunikaci a média Forum Media.

Čestný člen správní rady, senátor Pavel Fischer, působil v týmu Václava Havla nebo v diplomatických službách. S manželkou Klárou vychovali čtyři děti, o nejstaršího z nich, který byl těžce postižený, se nakonec starali s pomocí domácího hospice. Od té doby se Klára angažuje v oblasti paliativní péče.

Působí jako psycholožka ve zdravotnictví a psychoterapeutka. Své pracovní zapálení všestranně věnuje Gabriela již 17 let Výboru dobré vůle – Nadaci Olgy Havlové, kde postupně získala zkušenosti v oblasti programové i procesové koordinace grantů, péče o dárce a kapitál nadace.

Vystudovala obor „speciální pedagogika na Pedagogické fakultě UK v Praze. Od roku 1984 se věnuje práci v sociálních službách a v neziskovém sektoru, nejprve v přímé práci s dětmi i dospělými s mentálním a kombinovaným postižením, později v manažerské roli. V letech 1990-1992 byla Ruth poslankyní FS ČSFR za Občanské fórum, poté založila a vedla Středisko Diakonie ČCE Rolnička v Soběslavi. Osm let působila jako ředitelka Portimo, o.p.s. v Novém Městě na Moravě, od září 2018 dp června 2024 byla ředitelkou domácího hospice Cesta domů, z.ú., od března 2025 vede pro-seniorskou nevládní organizaci ŽIVOT 90, z.ú.

Vystudovala střední zdravotnickou školu a později také obor sociální a charitativní práce. Pracovala jako zdravotní sestra na chirurgickém a anesteziologickém oddělení. V současné době je Bronislava ředitelkou Mobilního hospice Ondrášek. V roce 2011 se zasadila o poskytování paliativní péče o děti v Ondrášku.

Pracuje v Komerční bance, kde byl řadu let členem správní rady Nadace Komerční banky a.s. se zaměřením na oblast paliativní a hospicové péče.

Po studiu speciální pedagogiky na Karlově Univerzitě se krátce věnovala integraci dětí se speciálními potřebami na základní škole. Následně působila v zahraničí v oblasti podpory rodin dětí s postižením jako poradce rané péče. Jitka několik let řídila Institut speciální pedagogiky a rané péče v rakouském Grazu (Sozial und Heilpädagogisches Förderungs Institut Steiermark). Odborně vedla univerzitní vzdělávání poradců rané péče ve spolupráci s Medizinische Univerzität Graz, fakultní středisko rané péče a středisko odlehčovacích služeb.

Profesně se věnuje především dětem se závažným postižením, dětem předčasně narozeným a práci s jejich rodinami. V současnosti působí jako ředitelka pražské a karlovarské pobočky Společnosti pro ranou péči a je členkou rady Evropské asociace rané péče EURLYAID.

Vystudovala 2. lékařskou fakultu UK v Praze a nastoupila jako pediatr na Kliniku dětské chirurgie FNM. Od roku 2015 je ve funkci primářky Dětského oddělení nemocnice Hořovice. Mahulena pravidelně přednáší a publikuje, věnovala se i výuce mediků na 2. LF UK. Působí jako předsedkyně Sekce dětské paliativní péče ČSPM.

Již více než 20 let pracuje jako neonatolog v jednom z perinatologických center. Nedílnou součásti této práce je doprovázení dětí s život ohrožujícími stavy (a jejich rodičů), kdy následkem těchto onemocnění je nezřídka úmrtí dítěte nebo jeho trvalé postižení.
Vzhledem ke specifickému profesnímu zájmu o další vývoj dětí se závažnými perinatálními problémy a praxi v ambulanci dětské neurologie může provázet tyto děti a jejich rodiče i v dalším životě. Tyto zkušenosti Honzu směřují do oblasti paliativní péče, doprovázení rodin umírajících dětí a vzdělávání odborníků, kteří se této problematice věnují. Aktuálně také působí na pozici lékaře dětského týmu mobilního hospice Nejste sami Olomouc.

Začínala jako zdravotní sestra v intenzivní péči. Po studiích sociální práce a sociální politiky se přesunula k péči o rodiny a děti – působila v Centru pro zdravotně postižené a zároveň v pacientské organizaci Rett Community.
V současné době pracuje Lenka na Dětské klinice Fakultní nemocnice Hradec Králové v Centru provázení a v paliativním týmu. Věnuje se komplexní podpoře rodin dětí, které se narodily předčasně, se závažným onemocněním nebo zdravotním postižením. Její práce zahrnuje krizovou intervenci, provázení a podporu, poradenství, propojování nemocniční a domácí péče i péči o pozůstalé. Usiluje o to, aby spolupráce mezi rodinami, dětmi a odborníky probíhala s respektem a důrazem na prostor pro klidné rozhodování a plánování péče, i v náročných situacích.
Zároveň se Lenka věnuje posilování podpory formálních i neformálních pečujících. Aktivně se podílí na vzdělávání studentů a profesionálů ve zdravotnictví a v sociální oblasti.

Je specializovanou dětskou sestrou od roku 1994. Bakalářské studium absolvovala Jitka ve Velké Británii a v současnosti studuje Řízení a supervizi v sociálních a zdravotnických organizacích na Univerzitě Karlově. Pracovala jako dětská sestra na dětském anesteziologicko-resuscitačním oddělení v České republice i v zahraničí. Od roku 2010 Jitka spolupracuje a jezdí na mise s mezinárodní humanitární organizací Lékaři bez hranic. Paliativní péči a péči o rodinu se začala věnovat již během studia ve Velké Británii, v současnosti působí v domácím hospici Cesta domů v Praze.

Na začátku pracovního života působil Jiří jako konzultant v malé české i velké mezinárodní firmě. Jelikož vnímá výzvy jako základní stavební kameny růstu, tak se po pár letech přesunul na zahraniční misi do Namibie a poté do Pákistánu, kde několik let budoval kapacity místních organizací a realizoval několik projektů. Po návratu do Čech působil pět let jako ředitel hospice v Čerčanech. Aktuálně je řediitelem Institutu Pallium.

Pediatr, klinický etik. Studia medicíny, teologie, lékařské etiky a teologické etiky v Brně, Praze, Vídni a Bochumi (International Visiting Fellowship in Medical Ethics). Jako jediný v ČR získal kvalifikaci etický poradce, koordinátor a trenér v etickém poradenství z Akademie für Ethik in der Medizin v Göttingenu. Absolvent kurzů etického poradenství v Hannoveru. Člen European Clinical Ethics Network. Zakladatel a koordinátor etického poradenství ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Věnuje se zavádění etického poradenství v České republice (organizace kurzů etického poradenství). Dalším odborným tématem jsou dříve vyslovená přání a zástupné rozhodování. Člen Sekce pro dětskou paliativní péči při ČSPM, člen Etické komise Ministerstva zdravotnictví ČR, člen paliativního a podpůrného týmu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Působí jako staniční sestra na novorozeneckém oddělení, je koordinátorkou paliativního týmu. Lektoruje kurzy ICPCN Dětská paliativní péče a Perinatální paliativní péče. Pracuje také jako sestra dětského týmu mobilního hospice.
K paliativní péči se dostala úplně náhodou, ale našla v ní všechno to, co někdy postrádá v běžném zdravotnictví, což je respekt k přání a životu pacienta a jeho rodiny.

Pracuje na okresním dětském oddělení a zároveň v týmu domácí paliativní péče. To Pavlovi umožňuje vidět, jak důležitá je péče o rodinu a zajištění co nejvyšší kvality života i při nemoci. Velmi rád by přispěl k lepší provázanosti péče mezi centrem, okresními nemocnicemi, mobilními týmy, praktickými lékaři a rodinami, se zapojením dalších zdravotních i sociálních služeb. Spolu s kolegy se zamýšlí nad tím, jak péči lépe propojovat, síťovat, jak zjednodušit a zrychlit komunikaci nebo jak zlepšovat systém péče na úrovni krajů, aby byl pro rodiny lépe přístupný.
Pavel také usiluje o zvýšení povědomí o paliativní péči mezi zdravotníky i laiky a o její další normalizaci tak, aby se stala běžnou a nedílnou součástí odborné péče o závažně nemocné děti a jejich rodiny.

Jako advokátka se specializuje na zdravotnické právo, se zvláštním zájmem o právní a etické otázky související s poskytování péče v závěru života. Působí ve vlastní advokátní kanceláři a jako vědecký pracovník International Research Lab for Bioethics při Filosofickém ústavu Akademie věd. Barbora je spoluautorkou komentáře k zákonu o zdravotních a specifických zdravotních službách a autorkou publikace Právo a péče v závěru života – Rozhodování na pomezí intenzivní medicíny a paliativní péče. V rámci bioetického doktorátu na 1. lékařské fakultě UK v Praze se věnuje problematice využití etického poradenství v rozhodování na hranici viability.