O nás

Na začátku pracovního života působil Jiří jako konzultant v malé české i velké mezinárodní firmě. Jelikož vnímá výzvy jako základní stavební kameny růstu, tak se po pár letech přesunul na zahraniční misi do Namibie a poté do Pákistánu, kde několik let budoval kapacity místních organizací a realizoval několik projektů. Po návratu do Čech působil pět let jako ředitel hospice v Čerčanech. Aktuálně je ředitelem Institutu Pallium.

Po jedenácti letech ve veřejné správě se v roce 2014 začala jako projektová koordinátorka věnovat dětské paliativní péči. Eva se podílela na přípravě první Konference dětské paliativní péče a následně jako tajemnice Sekce dětské paliativní péče organizačně zajišťovala realizaci prvních kurzů v této oblasti. Věnuje se rozvoji vzdělávání a organizaci odborných akcí také v rámci činnosti v Institutu Pallium.
Součástí Eviny práce je také komunikace důležitých témat, která péče o vážně nemocné děti a jejich rodiny přináší, směrem k širší odborné i laické veřejnosti.

K paliativní péči ji přivedla studia léčebné pedagogiky, během nichž se věnovala dětem na hematoonkologickém oddělení. Do Česka ji přivedlo magisterské studium Řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích. Zkušenosti Petra sbírala v mezinárodní healthcare společnosti i ve vzdělávacích organizacích. V Palliu se věnovala organizaci kurzů a projektů. Postupně se zapojuje do interních procesů, aktuálně se stará o finanční řízení.

Je psychoterapeutkou a právničkou, která se dlouhodobě věnuje problematice dětské paliativní péče – jak v rámci přímé péče o děti a jejich rodiny ve Fakultní nemocnici Motol, tak na systémové úrovni při rozvoji zdravotních a sociálních služeb.
Hanka se podílela na tvorbě Koncepce péče o děti se závažnou život limitující a ohrožující diagnózou. Věnuje se rovněž oblasti zdravotnického práva. Je laureátkou ocenění České společnosti paliativní medicíny za významný přínos paliativní péči v České republice.

V sociální oblasti začal pracovat v roce 1990, a to s lidmi propuštěnými po amnestii. V průběhu let působil Petr na různých pracovních pozicích. V posledním období působil jako oblastní ředitel sociálních služeb. Aktivně působí při mimořádných událostech jak u nás, tak v zahraničí. Již několik let se věnuje psychoterapeutické praxi.
Tuto praxi rozšířil Petr i na práci v mobilním hospici, kde pracuje s rodinami s vážně nemocným dítětem a doprovází tyto rodiny po ztrátě. Vede skupinu pozůstalých rodičů.

Působila jak u lůžka nemocného, tak v terénní zdravotní službě. Poté Magda vystudovala sociální práci a od roku 2005 začala působit v sociálních službách. Pracovala s různými cílovými skupinami od pozice pracovníka v sociálních službách až po vedoucí pozice. Má zkušenosti nejen s vedením registrovaných sociálních služeb, ale i s projektovým řízením. Magda se aktivně zapojuje jako dobrovolník při pomoci v oblastech zasažených živelnými pohromami, zúčastnila se humanitární pomoci na Ukrajině.

Pracuje jako lékařka na novorozeneckém oddělení, kde se poprvé setkala s paliativní péčí. Právě tam se Veronice naskytla příležitost stát se součástí dětského týmu v mobilním hospici. V paliativní medicíně objevila to, co jí jinde chybělo — otevřenost, individuální přístup k pacientovi a obrovskou smysluplnost. Odměnou za její práci je pocit naplnění a vděčnost, kterou jí přinášejí setkání nejen s pacienty, ale i s jejich blízkými, se kterými může sdílet jejich nelehký osud.

Vzděláním je sociální antropolog a sociolog, a proto část své profesní kariéry strávil na akademické půdě, kde se i v zahraničí věnoval výzkumu sociálních nerovností. Poslední roky se Michal pohybuje v prostředí sociálních služeb, kde se v rámci pokroku a rozvoje i nadále snaží využívat a aplikovat metody sociálního výzkumu.

Sociální pracovnice a projektová koordinátorka v oblasti perinatální a dětské paliativní péče. Několik let Kristýna působila v sociální oblasti ve Velké Británii, kde se mimo jiné specializovala na End of Life Care. Má dvacetileté zkušenosti s projektovým řízením a s koordinací různorodých iniciativ — od HR a CSR politik ve světě finančních korporací po podporu demokracie a lidských práv v zemích bývalého SSSR v rámci Nadace Forum 2000. Kristýna se také věnovala integraci uprchlických dětí do české společnosti a koordinovala aktivity dobrovolnické organizace zaměřené na jejich podporu. V současnosti se dále vzdělává v oblasti Perinatal Mental Health ve Velké Británii.

Do týmu Pallia přišla po třech letech práce na komunikaci filantropických projektů rodiny významného českého filantropa. Během své více než dvacetileté kariéry v oblasti komunikace a PR si Monika vyzkoušela práci jak v agenturním prostředí, tak ve velkých mezinárodních brandech i významných lokálních firmách v různých odvětvích. Kromě samotné komunikace se podílela na organizaci řady společenských, kulturních a charitativních projektů a zodpovídala rovněž za aktivity v oblasti CSR.

Výzkumná pracovnice a všeobecná sestra, vystudovala obor řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích na FHS UK a dokončila doktorandské studium paliativní péče na Lancaster University v Anglii. Výzkumu v paliativní péči se Kristýna věnuje dlouhodobě. Ve své výzkumné práci se zaměřuje především na dětskou paliativní péči a kvalitativní výzkum. Působila také jako členka výboru Sekce dětské paliativní péče ČSPM ČLS JEP a v roce 2017 získala stipendium NF Avast.

Pracovala jako copywriterka a office managerka. Napsala a nakreslila dvě dětské knížky. Jedna z nich, Když někdo umře, Sešit pro děti, kterým zemřel blízký člověk, je určena menším dětem, které procházejí ztrátou blízkého člověka a vydala ji Cesta domů.
Eliška spravuje v Institutu Pallium sociální sítě, podílí se na tvorbě obsahu a dělá back-office. Ráda se věnuje kreativním činnostem a komunikaci či zpracování tabuizovaných a těžkých témat.

Vystudovala teoretickou pedagogiku na FFUK a pracovala jako koordinátorka paliativní péče v nemocnici na Vinohradech. Působila 5 let v Centru paliativní péče, kde se zabývala vzděláváním, administrativní podporou výzkumů i organizací celostátních konferencí. Alžběta je lektorkou v organizaci Magdaléna o.p.s., věnuje se vzdělávání pedagogů a realizaci programů primární a selektivní prevence na školách. V Institutu Pallium se zaměřuje na rozvoj a organizaci vzdělávacích aktivit.

Začínala jako dobrovolnice na paliativní jednotce, vystudovala sociální práci a přes humanitární a rozvojové mise se její cesta vinula z Asie, Blízkého východu a Afriky až do Evropy. Víc než deset let stála za místními týmy, které nesly odpovědnost i úspěch, vedla projekty i celé mise a učila se v terénu jako nikdy předtím. Do Pallia přináší Veronika nejen obsáhlé zkušenosti, ale i radost z práce s lidmi, kteří dělají svět citlivějším místem. Pozici fundraiserky bere jako výzvu i dar, kde se bude znovu učit a růst.

Pediatr, klinický etik. Studoval medicínu, teologii, lékařské etiky a teologické etiky v Brně, Praze, Vídni a Bochumi (International Visiting Fellowship in Medical Ethics). Jaromír jako jediný v ČR získal kvalifikaci etický poradce, koordinátor a trenér v etickém poradenství z Akademie für Ethik in der Medizin v Göttingenu. Absolvoval kurzy etického poradenství v Hannoveru.
Jaromír je také členem len European Clinical Ethics Network, zakladatelem a koordinátorem etického poradenství ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Věnuje se zavádění etického poradenství v České republice (organizace kurzů etického poradenství). Dalším Jaromírovým odborným tématem jsou dříve vyslovená přání a zástupné rozhodování. Je též členem Sekce pro dětskou paliativní péči při ČSPM, člen Etické komise Ministerstva zdravotnictví ČR a člen paliativního a podpůrného týmu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Vystudovala obor vychovatelství na SPgŠ Prachatice a speciální pedagogiku na FTVS UK Praha. Pracovala jak ve školství, tak v sociálních službách s dětmi, dospívajícími i dospělými se širokým spektrem postižení. Irena se specializuje na muzikoterapii, alternativní a augmentativní komunikační systémy (AAK), ranou péči a práci s rodinou.
Na základě praktických zkušeností se stala v roce 2002 spoluzakladatelkou občanského sdružení Kaňka v Táboře, později Základní školy a Mateřské školy a poskytovatele sociálních služeb, Kaňka o.p.s., které je zřizovatelem poskytovatele sociálních služeb – Centra Kaňka – raná péče, osobní asistence a denní stacionáře, škol dle §16 a integrovaných volnočasových aktivit, kde působí jako ředitelka společnosti, terapeutka a speciální pedagožka doposud. Od roku 2009 je Irena víceprezidentkou pro Ambulantní služby APSS ČR a lektorka seminářů AAK.

Původní profesí je novinář (Svobodné slovo, Lidové noviny, Týden, BBC), v minulosti Vladimír pracoval také jako promotér muzikálových produkcí nebo manažer banky. Více než dvacet let působí jako poradce v oboru public relations. Je spolumajitelem komunikační skupiny Bison & Rose působící na českém a slovenském trhu a vydavatelem oborového týdeníku Marketing & Media. Vladimír se specializuje na korporátní komunikaci, finanční a litigační PR, krizovou komunikaci a na projekty CSR a ESG.
Dlouhodobě pracuje ve vedení profesní asociace APRA, několik let stojí v čele jako její předseda, v současnosti vede Etickou a smírčí komisi této asociace. Vyučuje public relations na Metropolitní univerzitě v Praze a na VŠE. Vladimír je programovým ředitelem  oborové konference pro marketing, komunikaci a média Forum Media.

Čestný člen správní rady, senátor Pavel Fischer, působil v týmu Václava Havla nebo v diplomatických službách. S manželkou Klárou vychovali čtyři děti, o nejstaršího z nich, který byl těžce postižený, se nakonec starali s pomocí domácího hospice. Od té doby se Klára angažuje v oblasti paliativní péče.

Působí jako psycholožka ve zdravotnictví a psychoterapeutka. Své pracovní zapálení všestranně věnuje Gabriela již 17 let Výboru dobré vůle – Nadaci Olgy Havlové, kde postupně získala zkušenosti v oblasti programové i procesové koordinace grantů, péče o dárce a kapitál nadace.

Vystudovala obor „speciální pedagogika na Pedagogické fakultě UK v Praze. Od roku 1984 se věnuje práci v sociálních službách a v neziskovém sektoru, nejprve v přímé práci s dětmi i dospělými s mentálním a kombinovaným postižením, později v manažerské roli. V letech 1990-1992 byla Ruth poslankyní FS ČSFR za Občanské fórum, poté založila a vedla Středisko Diakonie ČCE Rolnička v Soběslavi. Osm let působila jako ředitelka Portimo, o.p.s. v Novém Městě na Moravě, od září 2018 dp června 2024 byla ředitelkou domácího hospice Cesta domů, z.ú., od března 2025 vede pro-seniorskou nevládní organizaci ŽIVOT 90, z.ú.

Vystudovala střední zdravotnickou školu a později také obor sociální a charitativní práce. Pracovala jako zdravotní sestra na chirurgickém a anesteziologickém oddělení. V současné době je Bronislava ředitelkou Mobilního hospice Ondrášek. V roce 2011 se zasadila o poskytování paliativní péče o děti v Ondrášku.

Pracuje v Komerční bance, kde byl řadu let členem správní rady Nadace Komerční banky a.s. se zaměřením na oblast paliativní a hospicové péče.

Psychoterapeutka, supervizorka a členka týmu Perinatální ztráty při Unii porodních asistentek (www.perinatalniztrata.cz) je členkou dozorčí rady Pallia. Ve své psychoterapeutické praxi podporuje klienty, kteří se potřebují zorientovat v náročných životních situacích, zvládnout stres a najít zdroje, které jim pomohou žít spokojenější život. Věří, že každý člověk má potenciál a vliv na své prožívání. K dosažení žádoucí změny pak může do terapeutického procesu přizvat i blízké osoby nebo další odborníky, což je přístup inspirovaný otevřeným dialogem. Kateřina dokončila komplexní psychoterapeutický výcvik v terapii zaměřené na řešení a pravidelně se účastní odborných kurzů a supervizí a je členkou České asociace pro psychoterapii. V rámci perinatální paliativní péče je odbornou garantkou několika vznikajících perinatálních paliativních týmů, nabízí služby jako facilitátorka strategického plánování a věnuje se tématu sociálních inovací. Je členkou pracovních skupin věnujících se rozvoji dětské paliativní péče.

Je tanečně pohybová terapeutka ve výcviku (v rámci institutu Moving Self). Věnuje se rozvoji kreativní psychohygieny. Poslední dva roky byla ve stipendijním programu podpořeném Nadací rodiny Vlčkových a hledala propojení mezí tanečně pohybovou terapií a pohybovým jazykem Gaga. Dlouhodobě se věnuje rozvoji perinatální paliativní péče v ČR, krizové intervenci a poradenství ve zdravotních a sociálních službách.

Po studiu speciální pedagogiky na Karlově Univerzitě se krátce věnovala integraci dětí se speciálními potřebami na základní škole. Následně působila v zahraničí v oblasti podpory rodin dětí s postižením jako poradce rané péče. Několik let řídila Institut speciální pedagogiky a rané péče v rakouském Grazu (Sozial und Heilpädagogisches Förderungs Institut Steiermark). Odborně vedla univerzitní vzdělávání poradců rané péče ve spolupráci s Medizinische Univerzität Graz, fakultní středisko rané péče a středisko odlehčovacích služeb. Profesně se věnuje především dětem se závažným postižením, dětem předčasně narozeným a práci s jejich rodinami. V současnosti působí jako ředitelka pražské a karlovarské pobočky Společnosti pro ranou péči a je členkou rady Evropské asociace rané péče EURLYAID.

Psychoterapeutka a právnička. Dlouhodobě se věnuje problematice dětské paliativní péče, a to jak v rámci poskytování přímé péče dětem a jejich rodinám ve Fakultní nemocnici Motol, tak také na úrovni rozvíjení systému zdravotních a sociálních služeb. Podílela se na tvorbě Koncepce péče o děti se závažnou život limitující a ohrožující diagnózou. Věnuje se také zdravotnickému právu. Je laureátkou ocenění České společnosti paliativní medicíny za významný přínos paliativní péči v České republice.

Vystudovala Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a více než 15 let působila jako pediatrička v nemocnici okresního typu. Práce na dětském oddělení ji přivedla k týmu mobilní specializované paliativní péče v Poličce, kde dodnes pracuje na částečný úvazek. Aktuálně tuto činnost kombinuje s profesí praktické lékařky pro děti a dorost. Od září 2025 se stane součástí týmu centra pro děti s těžkým postižením vyžadující péči 24/7. Na jaře 2024 získala krátkodobou zkušenost s prací paliativního týmu dětské nemocnice Great Ormond Street Hospital v Londýně, kde ji zaujala úzká provázanost nemocničních a terénních služeb. Aktivně se zapojuje do rozvoje sítě dětské paliativní péče v České republice.

Vystudovala 2. lékařskou fakultu UK v Praze a nastoupila jako pediatr na Kliniku dětské chirurgie FNM. Od roku 2015 je ve funkci primářky Dětského oddělení nemocnice Hořovice. Pravidelně přednáší a publikuje, věnovala se i výuce mediků na 2. LF UK. Působí jako předsedkyně Sekce dětské paliativní péče ČSPM.

Již více než 25 let pracuje jako neonatolog a dětský neurolog, nyní jako primář novorozeneckého oddělení FN Olomouc. Nedílnou součásti jeho práce je doprovázení dětí s život ohrožujícími stavy (a jejich rodičů), kdy následkem těchto onemocnění může být i úmrtí dítěte nebo jeho trvalé postižení. Vzhledem k specifickému profesnímu zájmu o další vývoj dětí se závažnými perinatálními problémy a praxi v ambulanci dětské neurologie může provázet tyto děti a jejich rodiče i v dalším životě. Tyto zkušenosti Honzu směřují do oblasti paliativní péče, doprovázení rodin umírajících dětí a vzdělávání odborníků, kteří se této problematice věnují. Aktuálně také působí v Porpůrném a paliativním týmu FN Olomouc a v „dětském“ týmu mobilního hospice Nejste sami Olomouc.

Původně zdravotní sestra v intenzivní péči se po studiích sociální práce a soc. politiky přesunula k péči o rodiny a děti do Centra pro zdravotně postižené a zároveň do pacientské organizace Rett Community. V současné době pracuje na Dětské klinice FNHK v Centru provázení a v paliativním týmu. Zde se věnuje komplexní podpoře rodin dětí, které se narodily předčasně, se závažným onemocněním nebo zdravotním postižením. Tato práce zahrnuje krizovou intervenci, průběžné provázení a podporu, praktické poradenství, propojování nemocniční a domácí péče, péči o pozůstalé. Lenka se snaží, aby vzájemná komunikace a spolupráce nás všech – rodin, dětí a kolegů – probíhala s respektem a důrazem na prostor pro klidné rozhodování a plánování péče, a to i v náročných situacích. Usiluje také o výraznější podporu formálních i neformálních pečujících. Kromě svého vlastního průběžného vzdělávání se věnuje vzdělávání studentů a profesionálů ve zdravotnictví a v sociální oblasti. Je členkou Sekce dětské paliativní péče ČSPM ČLS JEP.

Lektorka, mentorka, koučka, mediátora a expertka na komunikaci ve zdravotnictví, vystudovala dětskou sestru, pracovala v Česku i zahraničí a zúčastnila se několika misí s Lékaři bez hranic. Své zkušenosti shrnula v knize Břehy nejsou na dohled, kde kombinuje práci ve válečných a humanitárních krizích a práci v hospici. Věnuje se rozvoji vedoucích pracovníků ve zdravotnictví a podporuje týmy i jednotlivce v náročných profesních situacích. Zaměřuje se zejména na komunikaci, leadership, změnu, rozhodování pod tlakem a zavádění a zlepšování paliativní péče pro děti i dospělé. Je odbornou konzultantkou v ComGuide, který se věnuje efektivní komunikaci ve zdravotnictví. Založila domácí hospic sv. Michaela v Poličce, je členkou výboru ČSPM a v radě Sekce dětské paliativní péče, je místopředseda Referenční skupiny pro Děti a mladé dospělé EAPC. Ve volném čase miluje přírodu, kopce a zimní plavání, aktuálně trénuje na triatlon.

Psychologii se věnuje více než 10 let. Pracuje především s dětmi a jejich rodiči, právě děti jsou jeho častou inspirací. Například svým odvážným pohledem na svět. Podporuje mladé dospělé, kteří v dětském věku prodělali onkologické onemocnění, jako psycholog dispenzární onkologické ambulance. Velmi rád tráví čas s nemocnými dětmi i dospělými a jejich rodinami v nelehkém období konce života. S rodinami sdílí zármutek i fascinaci nad momenty, které takové období přináší. Věnuje se provázením v období truchlení. Hra na hudební nástroje a hudební tvorbu jsou jeho celoživotními průvodci.

Lékařka, pediatra, absolventka 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. V letech 2003-2022 pracovala na Pediatrické klinice FN Motol, v r. 2008 složila atestaci z dětského lékařství. Poslední roky se specializuje na komplexní péči o děti s různými typy postižení: na lůžkovém oddělení, v očkovacím centru, ve specializované ambulanci FN Motol, nově v Centru komplexní péče pro děti s perinatální zátěží VFN a 1.LF UK. Od roku 2021 je lékařkou týmu dětské podpůrné a paliativní péče FN Motol, v rámci kterého pečuje o děti s život ohrožujícím či limitujícím onemocněním a jejich rodiny. Věří, že správně vedená komunikace s rodinami vážně nemocných dětí je zásadní podmínkou jejich efektivní léčby.

Pediatr, klinický etik. Studia medicíny, teologie, lékařské etiky a teologické etiky v Brně, Praze, Vídni a Bochumi (International Visiting Fellowship in Medical Ethics). Jako jediný v ČR získal kvalifikaci etický poradce, koordinátor a trenér v etickém poradenství z Akademie für Ethik in der Medizin v Göttingenu. Absolvent kurzů etického poradenství v Hannoveru. Absolvent oboru Řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích FHS UK. Člen European Clinical Ethics Network. Zakladatel a koordinátor etického poradenství ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Věnuje se zavádění etického poradenství v České republice (organizace kurzů etického poradenství). Člen správní rady Institutu Pallium, z. ú, Etické komise České lékařské komory, organizátor kurzů etického poradenství. Hrdý lékař dětského oddělení Nemocnice Hořovice, specializovaná způsobilost v oboru dětské lékařství.

Svou profesní dráhu zahájila jako dětská sestra na jednotce intenzivní a resuscitační péče, kde pečovala o děti v závažném zdravotním stavu. S cílem lépe porozumět potřebám malých pacientů i jejich rodin vystudovala sociální práci se zaměřením na komunikaci a psychoterapii. Následně působila jako psychoterapeutka na psychosomatické klinice, kde několik let pracovala s pacienty v náročných životních situacích. Zkušenosti z oblasti paliativní péče získala při práci v mobilním hospici, kde se věnovala rodinám jako psychosociální pracovnice. V současnosti působí v Centru provázení při dětské klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, které pomáhá rodinám dětí se život ohrožujícím nebo život limitujícím onemocněním a poskytuje jim oporu napříč celým spektrem psychosociální a paliativní péče.

Staniční sestra Novorozenecké oddělení, koordinátorka paliativního týmu, lektorka kurzů ICPCN Dětská paliativní péče a Perinatální paliativní péče, sestra dětského týmu mobilního hospice. K paliativní péči jsem se dostala úplně náhodou, ale našla jsem v ní všechno to, co někdy postrádám v běžném zdravotnictví. Naprostý respekt k přání a životu pacienta a jeho rodiny.

Pracuje na okresním dětském oddělení a zároveň v týmu domácí paliativní péče. To Pavlovi umožňuje vidět, jak důležitá je péče o rodinu a zajištění co nejvyšší kvality života i při nemoci. Velmi rád by přispěl k lepší provázanosti péče mezi centrem, okresními nemocnicemi, mobilními týmy, praktickými lékaři a rodinami, se zapojením dalších zdravotních i sociálních služeb. Spolu s kolegy se zamýšlí nad tím, jak péči lépe propojovat, síťovat, jak zjednodušit a zrychlit komunikaci nebo jak zlepšovat systém péče na úrovni krajů, aby byl pro rodiny lépe přístupný. Pavel také usiluje o zvýšení povědomí o paliativní péči mezi zdravotníky i laiky a o její další normalizaci tak, aby se stala běžnou a nedílnou součástí odborné péče o závažně nemocné děti a jejich rodiny.

Věnuje se především perinatální paliativní medicíně, vývojové pediatrii a dlouhodobé péči o děti s perinatálními riziky, je krizový intervent. Zuzana absolvovala řadu českých i zahraničních kurzů v dětské paliativní péči, komunikaci a bioetice (ESPERO+, EPEC, ICPCN, stáž v dětském paliativním týmu GOSH v Londýně, Základní kurz etického poradenství a jiné). Působila v ÚPMD v integrovaném perinatálním podpůrném a paliativním týmu ÚPMD v Praze do konce ledna 2025, aktuálně se věnuje vzdělávání. Je členkou výboru Sekce dětské paliativní medicíny ČPS ČLS JEP, pracovní skupiny Perinatální paliativní péče ČSPM ČLS JEP a koordinační skupiny Koncepce péče pro děti a dospívající s život limitující a ohrožující diagnozou.

Je advokátkou se specializací na zdravotnické právo, se zvláštním zájmem o právní a etické otázky související s poskytování péče v závěru života. Působí jako advokátka ve vlastní advokátní kanceláři a jako vědecký pracovník International Research Lab for Bioethics při Filosofickém ústavu Akademie věd. Je spoluautorkou komentáře k zákonu o zdravotních a specifických zdravotních službách a autorkou publikace Právo a péče v závěru života – Rozhodování na pomezí intenzivní medicíny a paliativní péče. V rámci bioetického doktorátu na 1. lékařské fakultě UK v Praze se věnuje problematice využití etického poradenství v rozhodování na hranici viability.

Sociální pracovnice a projektová koordinátorka v oblasti perinatální a dětské paliativní péče. Několik let Kristýna působila v sociální oblasti ve Velké Británii, kde se mimo jiné specializovala na End of Life Care. Má dvacetileté zkušenosti s projektovým řízením a s koordinací různorodých iniciativ — od HR a CSR politik ve světě finančních korporací po podporu demokracie a lidských práv v zemích bývalého SSSR v rámci Nadace Forum 2000. Kristýna se také věnovala integraci uprchlických dětí do české společnosti a koordinovala aktivity dobrovolnické organizace zaměřené na jejich podporu. V současnosti se dále vzdělává v oblasti Perinatal Mental Health ve Velké Británii.

Vystudovala medicínu a působila jako lékařka na II. a III. interní klinice FNKV a na IV. interní klinice VFN. Později pracovala v interní ambulanci a ambulanci praktického lékaře. Dva roky působila v organizaci Gaudia jako psychoterapeutická podpora v Nemocnici milosrdných sester. V současnosti se věnuje především psychoterapii a psychoterapeutické podpoře, krizové intervenci, somatickému dialogu (práci s tělem prostřednictvím vědomého pohybu a tance) a koučování ve své soukromé praxi. Je frekventantkou supervizní části psychoterapeutického výcviku v biosyntetické terapii a členkou ČLK, ČAP a Českého institutu biosyntetické terapie. Dlouhodobě se zajímá o téma sebepéče v pomáhajících profesích, zejména ve zdravotnictví, odkud sama pochází – lékařskou profesí se zabývali i její rodiče a prarodiče. Ve své práci vychází mimo jiné z myšlenky Radkina Honzáka, že „lékař, který se nedokáže postarat o sebe, se nemůže starat o ostatní.“

V počátku své profesní cesty působila jako nemocniční farmaceut – nejprve v Masarykově onkologickém ústavu v Brně a poté ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. Působila v Evropské asociaci nemocničních farmaceutů. Postupně si ji získala klinická farmacie, které se naplno začala věnovat ve Fakultní nemocnici Olomouc. Působí zde jako klinický farmaceut se zaměřením na onkologii, pediatrii a paliativní medicínu, je členkou Podpůrného a paliativního týmu. Úzce spolupracuje s několika hospicovými zařízeními. V letech 2022/23 získala podporu ve stipendijním programu Abakus pro odborníky v paliativní péči, díky níž mohla prohloubit svoje znalosti a dovednosti v oblasti paliativní medicíny včetně cenných zahraničních zkušeností.